První setkání s ruskými vojáky

„Přišli. Tak ona je vítala. Byli dva. Jeden byl normální, ale jeden byl trošku jako napitý. A ona řekla: ,Taky jsou u nás chudáci. Museli utéct. Dostali…‘ Představte si – a oni za náma přišli do toho sklepa. Teď tam byla jenom ta moje maminka stará a my tři mladý ženský. To vám teda řeknu, mně šel mráz… A Franta, ten můj muž, ten teda seděl. Z toho byla troska. Já místo abych v něm měla oporu, on vůbec. On seděl, on měl hodinky teda na ruce. Ten opitý: ,Daj žínku neb maminku.‘ Ten druhý byl střízlivý a jenom říkal, že by chtěl časy. A já jsem říkala: ,Franto, prosím tě, dej mu ty hodinky.‘ Tak ten Franta mu ty hodinky sám takhle podal. A on toho opilého chňapl a ven. A tím jsme byly teda zachráněný. Toto je můj první zážitek ze setkání s Rusama.“

• narozena 28. června 1924 ve Svébohově
• měla být nuceně nasazena v Třetí říši
• provdala se za Františka Grunta
• manžel působil v protifašistickém odboji
• dne 19. dubna 1944 manžel zatčen, vězněn v Terezíně, Breslau a Drážďanech
• při velkém spojeneckém bombardování Drážďan z vězení utekl
• po válce se manželé přestěhovali do Malé Moravy
• v Malé Moravě měli obchod, se kterým museli vstoupit po roce 1948 do družstva
• v 60. letech se přestěhovali do Mohelnice, kde Josefa Gruntová žije dodnes
• manžel si z Terezína přinesl tuberkulózu, které po dlouhém boji podlehl