Nevím, že bych měl na období války byť jedinou hezkou vzpomínku. Bylo to strašné.
Pancéřový vlak
„My jsme bydleli u té hlavní trati mezi hlavním nádražím a Vysočany, poblíž Balabenky. Jednou jsme tam viděli jezdit vlak, koukáme, co to je, a on to byl ten pancéřový vlak. Vyšli jsme a najednou přišel výstřel. Byla tam potom prostřelená střecha. Tak jsme pak zmizeli do krytu. Ale ještě si vzpomínám, jak jsme takhle šli a tam jeli čtyři četníci. Jeli na ten vlak, zneškodnit ho. Když je ale uviděli, udělali prsk, prsk a bylo po policajtech.“
- narozen 12. května 1929 v Oseku, přestěhování do Žebráku a nakonec do Prahy-Libně
- před válkou pobýval s rodiči v Orlických horách, kde otec pracoval na budování pohraničního opevnění
- v roce 1938 se aktivně účastnil všesokolského sletu
- válku prožil v Praze, zažil dramatické situace za Pražského povstání
- byl svědkem jak obsazení Prahy wehrmachtem 15. března 1939, tak jejího osvobození 9. května 1945